SELECT id, jmeno, funkce, popis, foto, orez FROM tym WHERE id='21'

Lucia Zach

Lektorka zdravé výživy

Jmenuji se Lucia (30 let) a pocházím ze Slovenska. Kde začala moje cesta? Toť otázka, na kterou neznám správnou odpověď. :D Sahá daleko, daleko do minulosti. Na této planetě nejsem zcela jistě poprvé. :D Řekněme, že začnu… kdysi dávno na základní škole… Ono když se pak člověk poohlédne do své minulosti, má všechno svůj smysl. Jako dítě jsem vždy cítila, kdy zabrat v učení, protože mě to někam posune, třeba na lepší školu. Dá se říct, že jsem se učila, jen když jsem chtěla a dělala jsem, jen co jsem chtěla. Už v dětství jsem si věděla intuitivně vybrat. Co do klasifikace jsem byla průměrná žákyně, v některých předmětech dokonce podprůměrná. V momentě kdy jsem kvůli špatným známkám měla jít na polnohospodářskou školu, jsem si řekla, takhle ne, a ještě ten rok jsem končila s vyznamenáním ve všech předmětech a nastoupila na obchodní akademii. Mě tato vrozená, někdo by řekl „pohodlnost“ ale zároveň „pracovitost“ a „schopnost učit se nové věci," provázela celý můj život. Vím, co chci a jdu si zatím. Po studiích jsem opět hned poznala, že život a práce na Slovensku není pro mě. Toužila jsem poznat svět. Nejdřív něco malé o mém prvním zaměstnání. V září 2006 jsem po studiích nastoupila do zaměstnání v prodejně T-Mobile, opravdu po 14-ti dnech jsem věděla, že to není pro mě, stávat brzy ráno, abych stihla autobus s vesnice do města, být v osm ráno v práci a přijít domů v 21h večer, stereotyp z toho mi ještě dnes šedivěj vlasy. :D Pod záminkou přijímaček na VŠ jsem dostala volno a šla místo na přijímačky, na pohovor do práce do Brna. Práci jsem dostala, to byla středa, čtvrtek jsem dala výpověď, v pátek si vyřídila papíry, o víkendu mě rodiče přestěhovali a v pondělí jsem nastupovala do nové práce v Brně. Když se chce tak se dá všechno. Musíte vědět, co chcete, aby Vám vesmír ukázal cestu. Co ještě vesmír dělá, učí nás přes životní zkušenosti. Začátek života na vlastních nohou nebyl tak lehký a procházkou růžovou zahradou, jak to tu možná z toho vyplývá, když řeknu, že se o Vás vesmír postará, on nás učí, učí nás to, co se každý z nás potřebujeme naučit (znovu v sobě najít), proto jsou naše cesty někdy tak různorodé a někdy úplně stejné. Musela jsem se naučit vyjít z mála, v Brně jsem měla jedno zaměstnání a dvě brigády a ještě mě první rok podporovali rodiče, kteří sami moc neměli. Přesto mým nejčastějším jídlem byly pečené brambory, ano čtete dobře. Tam někde se ve mně možná začala rodit ctižádost, chtít víc od života, v tuto dobu co do materiálních statků. Velmi brzy jsem se dostala do zaměstnání na poli marketingu, kde ještě nepolíbená zkušenostmi jsem získala velmi zajímavou práci v mediální agentuře. Po třech letech jsem povýšila z pozice „back office“ na „media purchase director“, zjednodušeně z asistentky ředitelkou a rozhodovala o tom kde se, co nakoupí a nesla na svých bedrech obrovskou finanční zodpovědnost za celou firmu. Práce v marketingu mě velmi naplňovala, z části se ji věnuji dosud. V jeden moment jsem však cítila, že už není kam růst, začalo mi vadit, že mi říkají i na této pozici, kde mám v kolik být, porady, že musím sedět v kanceláři, a tak jsem překonala strach z pomyslné jistoty (zaměstnání = pravidelný příjem každý měsíc) a otevřela si živnostenský list se zaměřením na poradenství v oblasti marketingu a marketingové komunikace. Komunikace je jeden z mých největších talentů. ☺ Život je škola, profesní život je úzce spjatý s osobním růstem a také s tím jak se cítíme a jak vypadáme. Mě okolnosti přivedli k tomu, že jsem se ve svých 21 letech začala zabývat svým tělem a svou postavou jakožto mladé holky s nadváhou asi 18 kg. V tu osudovou chvíli se mi do rukou dostala knížka „Jsem fit“ od manželů Diamondových. Dnes už je jí těžké sehnat, když budete mít štěstí, narazíte na ni v antikvariátech. Nejdůležitější věta celé knihy: „Život není o dietách, je o ŽIVOTNÍM STYLU“, a ten si volíme sami. Jedna kniha následovala druhou, absolvovala jsem několik kurzů specificky zaměřených. Nastudovala jsem si základy stravování, jak naše tělo funguje, kdy se co má „správně“ jíst, ale to nejdůležitější je „poslouchat své tělo“ a „nevyčítat si, když sníme něco co „není“ zdravé. Životní styl je prostě něco, co si vyberete a žijete to… A já si vybrala…